Anastazius Papáček (22. 1. 1867, Chrudim – 24. 12. 1919, Královské Vinohrady)
Malíř a profesor kreslení, syn malíře Josefa Papáčka. Roku 1889 absolvoval akademii výtvarných umění ve Vídni. Byl profesorem kreslení na reálce na Vinohradech. Propagoval nový směr ve vyučování kreslení. Zúčastnil se pracemi svých žáků i výstav v Londýně a Leedsu. Vydal samostatně „Předlohy ku kreslení“ (B. Kočí, 1909) a „Praktickou perspektivu“ (Ed. Beaufort, 1912). Vedle činnosti učitelské pěstoval stále své umění, hlavně jako krajinář. Vytvořil množství obrazů z krajin, kde působil. Reprodukovány byly v „Českém Světě“, „Máji“ a jinde. Kresbami přispěl do Ottových „Čech“ a Lehnerových „Dějin umění“.
Svým štětcem zachytil nejednu, dnes již zničenou, památku starého lidového stavitelství na Turnovsku a Novopacku. Torso jeho nedokončeného díla zakoupilo čs. Ministerstvo školství a osvěty pro Národopisné museum. Zdroj: Nový slovník československých výtvarných umělců
Zobrazen jediný výsledek
